EVROPA V TROSKÁCH

U belgických Yper se německým vojskům roku 1915 poprvé podařilo použít jedovatý plyn. Nápad využít plyn jako válečnou zbraň se zrodil z úsilí o prolomení patové situace v zákopové válce. Nasazeny byly tři látky: chlor, brom a hořčičný plyn neboli yperit. Ačkoliv jejich použití nevedlo k vysokým ztrátám na životech, dopad této zbraně na psychiku vojáků byl značný. Plynová maska je přesvědčivým dokladem odlidštění jednotlivců v této válce.

Dne 28. června 1914 spáchal Gavrilo Princip, bosenský Srb bojující za vznik jugoslávského státu nezávislého na Rakousku, v Sarajevu atentát na následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku. Tato událost narušila již tak křehkou rovnováhu sil a uvrhla kontinent do války.

V první světové válce zahynulo podle odhadů 10 milionů vojáků a ostatky mnoha padlých se nepodařilo identifikovat. V celé Evropě se proto začaly na hřbitovech a veřejných prostranstvích stavět pomníky „neznámému vojínu“. Nesmyslné válečné krveprolití zdiskreditovalo vládnoucí třídy. Tvář Evropy zjizvené válkou se navždy změnila. Minulost nám připomínají válečné hřbitovy a místa, na nichž jsou dodnes patrné stopy po tehdejších bojích.

Kult Josefa Vissarionoviče Stalina se začal prosazovat záhy poté, co se na konci 20. let zmocnil vlády nad Sovětským svazem, a vyvrcholil po sovětském vítězství ve 2. světové válce.

Ústavy států v celé Evropě přiznaly všem mužům – a v mnoha případech i ženám – volební právo. Státní moc byla omezena, což představovalo skutečný průlom v rozvoji demokracie.

Na zasedání Společnosti národů konaném 7. září 1929 vyzval francouzský ministr Aristide Briand evropské země, aby jednomyslně odsoudily válku a začaly odzbrojovat. Poprvé v dějinách tak některý evropský stát z vlastní iniciativy navrhl společný postup pro celou Evropu.

Bombardování baskického města Guernica německými a italskými bojovými letouny, k němuž došlo 26. dubna 1937, bylo jednou z nejkrvavějších epizod španělské občanské války.

Nacistický režim brutálně potlačoval své nepřátele. Kdo byl považován za bezpečnostní riziko kvůli politické opozici, občanské neposlušnosti nebo odporu, skončil v koncentračním táboře.

Německá rozpínavost a touha po ovládnutí Evropy rozpoutaly na tomto kontinentu1. září 1939 válku. Týden před tímto datem uzavřel Hitler se Stalinem smlouvu o neútočení, která obsahovala mimo jiné tajné ustanovení o rozdělení střední a východní Evropy na nacistickou a sovětskou sféru vlivu.

S přibývajícím počtem lidí pobouřených a zhnusených nacistickou tyranií a brutalitou rostl i odpor na okupovaných územích. Na různých místech měl různé formy, od rozsáhlých vojenských střetů v Řecku, Polsku, Jugoslávii a v Sovětském svazu po občanský odpor v jiných zemích.

Téměř ve všech okupovaných zemích museli Židé nosit žlutou židovskou hvězdu – označení, jež je potupným a ponižujícím způsobem vyčleňovalo ze společnosti. Odsun Židů do ghett byl důležitým krokem při přípravě šoa.

Statisíce civilistů zemřelo během obléhání následkem hladu a nemocí souvisejících s hladem..

Za Stalinova režimu se miliony lidí v Sovětském svazu staly během války i po jejím skončení obětí vnitřních deportací. V tomto dopisu psaném na březové kůře vyjadřuje deportovaný právník, který onemocněl při práci v gulagu, naději na shledání se svou rodinou. Už ji však nikdy nespatřil.

Šance válečného zajatce na přežití závisela na tom, na které straně a ve které fázi války byl zajat. Americkému Červenému kříži se podařilo připravit a dopravit více než 27 milionů balíčků, jež měly zvýšit šanci zajatců na bezpečný návrat domů.