Konec války však neznamenal automaticky konec násilí a nepřinesl mír pro všechny. Ozbrojené střety a opoziční hnutí pokračovaly v mnoha zemích. Místo aby si mladí lidé užívali svobody, po které tak dlouho toužili, stávali se znovu obětí násilí a perzekuce. Do nenásilných i ozbrojených hnutí odporu se zapojovali zvláště v nově nastolených komunistických režimech východní Evropy.

Estonský partyzán Kokk šel lesem s pilou na zádech, když náhle začal útok. Jedna z kulek se odrazila od pily, takže Kokk vyvázl nezraněn. V roce 1949 byl však zajat a deportován na Sibiř, kde později zemřel